Mám rád kyslík. Nějak ho při spaní potřebuji. Okno naší ložnice je pootevřené v zimě i létě. Jenže potom přijde jaro. A to se k nám s kyslíkem dostávají ze zahrady i zvuky.
Prodloužený víkend na jihu Maďarska jsme si dopřáli začátkem července. Od soboty jsme s Ondrou a kamarádem Honzou prolézali známá i neznámá místa uvnitř i v okolí maďarského Národního parku Kiskunság (čtěte dál).
Před nějakou dobou jsem přemluvil Ondru, aby poslal nějaké své fotografie do této nejprestižnější soutěže fotografů přírody. To bylo řečí, že žádné pořádné nemá, že není šance, že tam chodí statisíce obrázků atd. Nakonec vybral 10 svých snímků a nahráli jsme je na server. No a světe div se, dneska mu přišel email, že některé z jeho fotografií byly vybrány do finále a že má poslat jejich originály + vyvolané v plném rozlišení.
Česká společnost ornitologická a Krkonošský národní park vyhlásili soutěž o nejlepší fotografii čápů, ptáků roku 2014.
Ondra zvítězil v kategorii do 15 let svou letovkou čápa ze Španělska.
Moje 3 fotky se dostaly alespoň do katalogu a na výstavu.
Bylo nám potěšením naplnit časopis Ptačí svět našimi fotkami ! Na obálku jsme vybrali nejmenšího evropského pěvce králíčka obecného v akrobatické póze a uvnitř najdete další drobné pěvce s trochou textu o ptácích, o focení a dalších vášních.
Rozhodnutí pořídit Ondrovi delší objektiv ve mně zrálo už dlouho. Svého Nikkora 70-300 VR2 dokázal vyždímat na maximum, ale zkrátka těch 300mm + 1,5 crop je na WL focení krátké, i když se dokáže, vzhledem ke své velikosti, dostat blíž než já. Jenže nebylo co vybrat. Sigmu 150-500 OS jsme už kdysi měli, vstupovat 2x do téže řeky se mi nechtělo a nový Nikkor 80-400VR2 mi zase připadal jako příliš drahá (a taky krátká) legrace pro 13-tiletého kluka.
